.

Vítejte

Galerie obrázku z 2. světové války

Kariéra von Brauna textem a obrazem

Německý nacistický vědec Wernher von Braun je důkazem toho, že pokud máte cenné znalosti, informace a zkušenosti jste schopni sloužit každému režimu. Braun navrhl rakety díky kterým zemřelo tisíce lidí, upsal se ďáblu. Po pádu Třetí říše využila jeho služeb Amerika. Wernher von Braun se narodil v roce 1912. Na internátu Hermanna Lietze v Ettesburgu se projevil jeho technický talent. Ve svých 17 letech se začal učit základům raketové techniky u profesora Obertha. Ve svých 18 letech se skupinou nadšenců na severní periférii Berlína Reinickendorf vybudoval amatérskou raketovou střelnici.

Ve svých 20 letech v roce 1932 přijal místo raketového technika u Waltera Dornbergera na vojenské střelnici v Kummersdorfu. Ve svých 22 letech předložil doktorskou disertaci s názvem "Konstrukční, teoretický a experimentální přínos k problému raket na tekuté palivo". V této práci von Braun uvedl, že raketa by měla co do dostřelu a stability letu překonat dělostřelectvo. Na příkaz německé kontrašpionáže byla doktorská práce zabavena a pod evidenčním číslem Wa Prw 2 Az 47 uložena do spisů ministerstva obrany.

Ve svých 24 letech začal Wernher von Braun kreslit první plány rakety A4. Ve svých 25 letech vedl konstrukční oddělení na velké základně baltského ostrova. Když bylo von Braunovi 31 let, Adolf Hitler ho jmenoval univerzitním profesorem bez ohledu na univerzitní tradice.


Američtí vojáci se procházejí po pracovním táboře u Nordhausenu. Mnoho vězňů je mrtvých a zubožených. Tento tábor sloužil jako zásobárna pracovních sil pro tajnou podzemní továrnu, kde se vyráběly „zázračné zbraně“.

Je otřesnou skutečností, že při výrobě rakety V-2 zahynulo více otrockých dělníků, vězňů koncentračních táborů, než bylo obětí v cílových oblastech. Hlavní konstruktér von Braun, jenž podle vlastních slov celý život snil o expedici na Měsíc, bez jakýchkoli skrupulí přistoupil na spolupráci s nacismem a stal se příslušníkem SS, jen aby mohl uskutečnit svůj "sen".

Dá se říci, že on zavedl obranu, kterou dnes slýcháme od lidí, kteří se pak kompromitovali s komunismem - co jsem měl dělat, když jsem chtěl vykonávat svou profesi, když jsem chtěl něčeho dosáhnout?! Možná že morální bezohlednost je hlavním znakem génia.

Ale stále zůstává kardinální otázka: Co váží víc - desetitisíce mrtvých, jež má existence A-4 na svědomí, nebo splněný sen letu na Měsíc?! (Připomínám, že W. von Braun se zásadně způsobem podílel na americkém projektu Apollo, ale i vojenských raketách).

Wernher von Braun se stal členem NSDAP a vstoupil také do SS

Stýkal se s nejvyššími představiteli Třetí říše a několikrát přednášel o své práci na poradě u Vůdce. Nacisté si od jeho "zázračných zbraní" slibovali rozmach Třetí říše. Avšak po poničení raketového střediska v Peenemünde se vývoj zastavil a teprve 8. září 1944 startovala první raketa s tunou trhaviny na Londýn.

Jediná raketa byla schopna zničit celý blok domů. Wernher von Braun sliboval ještě dokonalejší a účinnější zbraně. Jenže v té době již Wehrmacht nebyl na vrcholu své slávy a na východě se začala německá fronta hroutit.

Wernher von Braun však na blížící se konec Třetí říše vůbec nepomýšlel. Jeho šéf Walter Dornberger stále více naléhal na vývoj další nové zbraně, jíž by bylo možno odpalovat z ponorek.

Adolf Hitler a někteří lidé z jeho okolí věřili, že nové zbraně zvrátí katastrofický vývoj války. Naznačovalo se, že bude možno použít nových výbušných látek, které překonají účinnost všech známých výbušnin.

Na konci války se britské a americké výzvědné služby dozvěděly o pohybu nacistických konstruktérů na jih Německa. Již předtím vznikl dokonce plán operace Paperclip, jak se jich zmocnit. Zvlášť vybrané skupiny odborníků byly zařazeny mezi jednotky armád prvního sledu s cílem se zmocnit výsledků německého vojenského výzkumu.

O několik týdnů později Wernher von Braun s celým svým štábem přesídlil do Fort Bliss v Texasu. Dostal k dispozici budovu bývalé nemocnice. Z Německa byly do Spojených států dopraveny všechny plány, výkresy, vývojové studie a několik kompletních balistických raket V-2.

V roce 1946 vydala americká vláda úřední zprávy, že v USA pracuje asi 300 německých a rakouských raketových odborníků. Pro raketový výzkum byla zřízena střelnice ve White Sands, New Mexico.

Raketa A-4 (V-2) vyvolala po technické stránce šok. Angličtí experti vůbec nevěřili, že je možné tak velký raketový projektil zkonstruovat. Co bylo na A-4 tak revolučně nové? Je třeba předeslat, že všechny předchozí kapalinové rakety nedokázaly využít svých teoretických předností. Všechny kapalinové rakety před A-4 měly horší parametry než jejich jednoduché prachové sestřenice, a zdálo se, že není v technických možnostech větší teoretické výkony využít, natož realizovat sny o kosmických letech. Bylo to směšné, konstruktéři, kteří o těchto cestách veřejně hovořili, vypouštěli svoje výtvory do ubohé výše pár set metrů!

Von Braunova A-4 pak dokázala, že technické řešení existuje, že vstup do vesmíru kapalinovou raketou je technicky schůdný. A to byl ten průlom.

 


Velitel Kriegsmarine Karl Dönitz při navštívě v Peenemünde. Von Braun v civilním obleku vpravo.


Von Braun v uniformě SS za Heinrich Himmlerem.


Von Braun a nacistická elita.


Von Braun a generálové SS pozorují start rakety.


Von Braun a jeho šéf Walter Dornberger. Bývalý nacistický generál Dornberger se stal po válce v USA manažerem programu Apollo.

Po pádu Třetí říše kariéra pokračuje - von Braun v Americe


Wernher von Braun a americký prezident Dwight Einsenhower. Einsenhower byl za druhé světové války vrchním velitelem Spojenců v západní Evropě – tehdy se obával raket V-2.

Bývalý nacistický vědec a esesák Wernher von Braun a americký prezident John Fitzerald Kennedy


Von Braun na procházce s Kennedym.


Wernher von Braun je oslávován Američany po úspěšném letu Apolla na Měsíc.


Von Braun si povídá s americkým generálem u raket, které navrhl v muzeu v Texasu.